Načítání...
Rozhodčí řízení (někdy též arbitráž) je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, který bývá využíván jako náhrada civilního procesu při řešení majetkových sporů. Rozhodčí řízení je neveřejné, což je spolu s jeho rychlostí a často i nižšími náklady ve srovnání s běžným soudním řízením považováno za jeho největší výhody.
V České republice základní pravidla rozhodčího řízení upravuje zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Kromě řízení, kdy na obou stranách stojí osoby z České republiky se může v některých případech vztahovat i na řízení s mezinárodním prvkem.
Smluvní strany se mohou již při uzavírání smlouvy dohodnout, že případné spory mezi nimi budou vyňaty z pravomoci obecných soudů a budou řešeny buď v rozhodčím řízením u stálého rozhodčího soudu nebo rozhodčím řízením ad hoc. Taková dohoda se nazývá rozhodčí smlouva a pokud je součástí hlavní smlouvy, označuje se jako rozhodčí doložka. Strany mohou také rozhodnutí svěřit spor do rozhodčího řízení učinit až po vzniku sporu a uzavřít samostatnou smlouvu o rozhodci.
Rozhodci Martin Kaczynski a Karel Kyselka se zaměřují na rozhodčí spory, a to v plném rozsahu umožněném zákonem č. 216/1994 Sb.
Rozhodčí spory probíhají zpravidla bez ústního jednání, na základě předložených písemných důkazů a návrhů stran, rozhodci však, pokud to shledají za účelné, mohou nařídit ústní jednání - taková jednání, pokud se ukáží v průběhu řízení jako účelná, pak rozhodci realizují v Ústí nad Labem.
Máte dotazy k rozhodčím řízením? Máte zájem o rozhodčí doložku do vašich smluv? Kontaktujte nás!